Šoupátkové karburátory Jikov fungují takto :
 Při šoupátku otevřeném od spodního dorazu do zhruba 1/4 až 1/3 se směs tvoří tímto způsobem. Pomocný vzduch se nasává menším vzdušníkem na zadním hrdle, prochází pod regulačním šroubkem vzduchu a ústí do směsovací komory volnoběhu, do které je benzín přiváděn volnoběžnou tryskou. Odtud je vzniklá emulze vedena kanálkem o průměru asi 0,4 mm pod přední hranu šoupátka nebo až za ni směrem motoru a zde se mísí s prakticky čistým vzduchem, který prochází pod šoupátkem, protože tryska nebo spíše sedlo jehly je uzavřeno jehlou a pokud není, v prostoru jehly je tak malý podtlak, že nestačí k nasátí směsi z pod jehly. Při šoupátku otvřeném od 1/4 až 1/3 do 2/3 až 3/4 klesne podtlak za šoupátkem a emulze z kanálku volnoběhu přestává být nasávána, současně stoupne podtlak v oblasti jehly a emulze je vysáváno kolem jehly. Pomocný vzduch je nasáván větším vzdušníkem na zadním hrdle a vstipuje do tzv. emulzní trubice, kde se mísí s benzínem, který přitéká hlavní tryskou, množství emulze, které vstupuje do difusoru je řízno kuželovou částí jehly a zde se mísí s hlavním proudem vzduchu. V poslední části zdvihu šoupátka se průřez mezery zvětší tak,že průtok emulze jí není omezen a množství emulze (tím i benzínu) je určeno velikostí hlavní trysky a vzdušníku.
 Regulační prvky v prvním režimu jsou volnoběžná tryska, šroubek přídavného vzduchu a šroubek polohy šoupátka, v druhém režimu je to výška zavěšení regulační jehly, ve třetím režimu velikost hlavní trysky (hlavní vzdušník je tvořen kalibrovaným otvorem a nejde regulovat). Karburátor se v zásadě seřizuje buď "na spotřebu", kdy účelem je spálit všechno palivo, což lze dosáhnout jedině mírným přebytkem vzduchu nebo "na výkon" čehož lze dosáhnout spálením všeho kyslíku za cenu dodání poněkud většího množstvího paliva. A teď praxe. Předem doporučuji karburátor důkladně pročistit, vyšroubovat všechny šroubky a trysky, kanálky a otvory protáhnout buď silou, vláknem nebo svazkem měděných zakroucených drátků (licnou), čím slabší a měkčí tím lépe. Protáhnout i volnoběžný kanálek - je vidět jen při pozorném hledání (někde bývají i 2,jeden pod hranou šoupátka, druhý o cca 5 mm blíže k motoru) a profouknout stlačeným vzduchem, rozebrat vyčisti palivový kohout !! Karburátor složit, jehlu zavěsit do 3 zářezu shora, šroubek přídavného vzduchu povolit o 1 otáčku. Zahřát na provozní teplotu a pak testovat akceleraci při různých otevřeních šoupátka (do cca 1/2 otevření). Já jezdím na druhý nebo třetí převodový stupeň do mírného stoupání a plyn je třeba přidávat do cca 1/2. Přitom se sleduje zda při některé poloze motor nezhasíná nebo nepřestává táhnout, pokud ano zvedneme jehlu, pokud ne, jehlu spustíme a pokus opakujeme dokud nezjistíme pokles akcelerace. Tím máme nastaven druhý režim, pak povolíme šroubek bohatosti směsi při vlolnoběhu o 1/4 otáčky a zkoušíme rozjezdy s velmi pozvolným přidáváním plynu, pokud se motocykl rozjíždí plynule bez propadu akcelerace povolíme šroubek o další 1/4 otáčky (současně regulujeme volnoběřné otáčky šroubkem dorazu šoupátka), v testování pokračujeme dokud se neobjeví propad, ten se objeví v oblasti přechodu z režimu prvního do druhého a odstraníme ho buď zvednutím jehly (zvýší se akcelerace a spotřeba při částečném zatížení) nebo vrácením šroubku o 1/4 zpět (druhý režim zůstane ekonomický, mírně se zvýší spotřeba na volnoběh a pod malým plynem). (Povolováním šroubku se přidává vzduch - směs pro volnlběh se ochlazuje). K nastavení směsi při plném zatížení je potřeba mít při ruce hlavní trysky různých velikostí (je to číslo, které je na trysce vyraženo a udává průměr kalibrovaného otvoru v setinách mm) správná velikost bude ležet mezi 90 až 100, testuje se buď maximálka nebo to, zda motor v poslední 1/4 zdvihu šoupátka není "tupýů a nepřestává tíhnout. Pokud motor na plný plyn přestává táhnout, případně vynechává okamžitě přestaň - hrozí zadření - propálení nebo natavení pístu vlivem velmi chudé směsi. Předpoladem pro úspěšné nastavení je alespoň minimální cit pro motor a zkušenosti se seřizovaným typem. Samozřejmostí je bezvadné zapalování a předstih nastavený v horní toleranci, aby omezení otáček nenastlo vlivem špatného prohoření směsi. Hlavně u sarších karburátorů se stává, že sedlo jehly je nárazy jehly vytlučené, takže při doporučeném zavěšení jehly je směs zbytečně bohatá. Optimální nastavení by samozřejmě bylo na brzdě s analyzátorem výfukových plynů, ale to je pro většinu sen.
 Příspěvek je složen z knihy Karburátory automobilů a motocyklů (SNTL 1955), Příručka pro automechaniky (SNTL 1974), Rukověť pro řidiče motorových vozidel (Naše vojsko 1956), Sportovní motocykly (Naše vojsko 1972) a vlastních zkušeností.

Seřízení, svíčky a olej

 Ze zapalovacích svíček byly použity svíčky:
- Champion N 7Y (na dlouhý závit je vytočena měděná vložka, která zlepšuje chlazení svíčky)
- PAL S 14 - 13
- PAL S 14 - 15

 Předstih přeskočení jiskry seřizujeme v rozmezí 1,6 - 1,9 mm před hrní úvratí pístu motoru.

 Do benzínu byl míchán dvoutaktní olej "Castrol 40 RS" nebo "Shell super 2T motor oil". Oleje byly míchány s benzínem v poměru 1 : 25.