Popisovaný výfukový systém je určen pro sportovní účely z hlediska hluku a
přesného sladění celého výfukového potrubí.
Po pečlivé izolaci azbesotvou šňůrou potřenou vodním sklem a montáže tlumiče,
který se montuje za kompletní potrubí, lze hlučnost snížit i pro seriový
motocykl se značným zvýšením výkonu. Zvláště u sportovního motoru zateplíme celé
výfukové potrubí obalením azbestovou šňůrou. Takto obalený výfuk udržuje vysokou
teplotu, což napomáhá stále vyrovnanému chodu motoru a částečnému zvýšení
výkonu. Pokud je výfuk stále hlučný, motnujeme i pro sportovní účely koncový
tlumič výfuku, který zhotovíme podle přiložené dokumentace.
K výfuku použijeme sériové hlavice příruby válce nebo zhotovené ze silnějšího
materiálu, který nám zajistí stálou rovinu dosedací plochy. Vlastní tělo tlumiče
se svaří z ocelového plechu cca 0,8 mm. Oba kužele svaříme pomocí autogenu.
Nakonec si ohneme koleno výfuku podle potřeby, přičemž volíme možnost největšího
radiusu.
Trubku kolena i koncovou trubičku zhotovíme ze síly kolem 1,0 mm a nakonec
přivaříme ke kuželům výfuku. Kompletní výfuk pro popsanou úpravu válce je
nakreslen v příloze, lze jej ještě upravit dle nároku průběhu motoru.
Zásadní údaje pro zhotovení kvalitního výfukového systému pro dvoutaktní motory
Vám nyní popíši.
Celá podstata moderních výfukových trub pro dvoudobé motory spočívá v
sestrojení výfukové roury takové délky, tvaru a s takovým otvorem, aby se
přítok, respektive příliv tlakové vlny k válci shodoval s otevřením výfukového
kanálu, který se otevírá s určitým předstihem vůči vyplachování a zároveň, aby
byl uzavřen, což bude stačit k vyvolání "zpětné tlakové vlny". Ta zablokuje
výfukový kanál v okamžiku, kdy se objeví čerstvá palivová směs pocházející z
proplachu. Dobře vyladěná expanzní komora zajišťuje již sama o sobě 30 - 35 %
výkonu moderního motoru.
První funkcí výfukové roury je válcovitý tvar a kuželová část (s megafonem)
expanzní komory. Druhou funkcí je protikužel komory, který se vůči plynům chová
jako částečně uzavřená trouba.
Průměr výfukové trouby od válce k expanzní komoře by měl mít plochu, která bude
činit 1,0 - 1,2 násobek plochy výfukového kanálu (menší - snažíme-li se
dosáhnout maximálního výkonu, větší - chceme-li docílit silného momentu).
Délka - vždy větší usilujeme-li o docílení vysokého momentu s povolnou křivkou
- může dosáhnout až maxima, které ční až jedenáctinásobek průměru. Minimální
délku lze použít činící nad 10 cm.
Nyní přejdeme k vlastnímu kuželu (megafonu). Jeho kuželovitost není příliš
důležitá, ikdyž je dobré nepřekročit hranici 10-15°, aby se příliš nezpomalila
rychlost unikajícíh plynů. Také zde se však větší délka spojuje se snahou
docílit dobrého momentu a proto jsou tlumiče motocyklů zpravidla vždy spíše
dlouhé, zatímco tlumiče rychlostních motocyklů jsou kratší a tudíž jejich
kuželovitost je mnohem výraznější.
Pro kužel se zpravidla používá kuželovitost, která je přibližně dvojnásobkem
kuželovitosti megafonu, tj. rošiřující-se části, přičemž pro jeho maximum platí
20-22°. V praxi byl učiněn poznatek, že velké kuželovitosti způsobují spíše
strmou výkonou křivku s jejím rychlým klesáním za bodem maxima, zatímco jsou-li
kuželovitsti menší setkáváme se s opakem.
Celkový výfuk má dvě další části: válcovou část s konstantním průměrem mezi
oběma kónickými částmi expanzní komory a tzv. "nástavcem", tj. malou koncovkou
přímou trubkou.
Tak jako protikužel, tak i nástavec má přímý vliv na dekompresmí tj.
podtlakovou vlnu. Průměr nástavce doporučuji zvolit přibližně 60% průměru
počáteční výfukové trouby a délce rovnající se 12ti násobku vlastního průměru.
Výfuk by tedy měl mít obsah představující 15 až 25 násobek obsahu válce, to
znamená menší u motorů s velkým obsahem válců a větší zase naopak u motorů s
menším obshem válců. Platí zde jednoznačně zásada, že podle toho, jak se
zmenšují rozměry (a tudíž i objemy) jednotlivých částí, zvyšuje se počet
dosažitelných otáček tím i maximální výkon na úkor momentu a opačně.
Pro konstrukci výfuku se považují základní tři části:
1. počáteční část trouby
2. střední válcová část, která má však menší vliv na výsledku, pokud jde o
výfukovou troubu
3. koncový nástavec: čím je menší jeho průměr, tím je vyšší počet dosažitelných
otáček, ikdyž je třeba dávat pozor, aby se výfuk příliš nepřiškrtil a
nezpůsobilo se přehřátí motoru.
Koncový nástavec je velmi citlivý na nepatrné změny průměru a to i takové, které
jsou vyvolány uhlíkatými usazeninami během činnosti - a proto je nezbytné dbát
na jeho dokonalou čistotu.
Všechny tyto úvahy platí v případě, že expanzní komora je přímá a rovná, avšak
mnohdy není možné z rozměrových důvodů tuto zásadu dodržet. Potom jsme nuceni
spokojit se s expanzní komorou, která je zakřivená. Zakřivený výfukový systém
musí mít jednotlivé části delší než je třeba pro výfukové trouby rovné.
Nesmíme však zapomenout na to, že výfuk zkonstruovaný při dodržení zde
vyložených zásad je dobrý a správný jen pro (zvolený) režim otáček.
Tyto zásady ladění výfukového potrubí platí pro všechny dvoudobé motory.